Jeden kulový mlýn není jako druhý
Proč je jeden kulový mlýn pro konkrétní účel vhodnější než jiný? Abychom porozuměli faktorům, které odlišují typy kulových mlýnů, nejprve se podíváme na jejich společné vlastnosti. Princip činnosti každého kulového mlýnu je v zásadě stejný: je založen na konceptu, že materiál vzorku se potenciálně pohybuje společně s mlecími kuličkami uvnitř uzavřené nádoby. Tento pohyb má za následek výkonné míchání a drcení materiálu. Zjevný rozdíl, který lze okamžitě vidět, spočívá v odlišném způsobu pohybu nádob. Klasifikace kulových mlýnů podle jejich pohybu se typicky odráží v jejich názvech. Například v planetovém kulovém mlýnu se nádoba otáčí po kruhové dráze, podobně jako planeta rotuje kolem Slunce, v oscilačním mlýně nádoba vykonává oscilační třesací pohyb ve vodorovné poloze a v bubnovém mlýnu se nádoba jednoduše otáčí kolem jeho středové osa, viz obrázek 1.
Kulové mlýny se dále vyznačují značnými rozdíly ve velikostech dostupných mlecích nádob. Retsch nabízí mlýnky s kapacitou nádoby od 1,5 ml do 150 l a kuličky jsou k dispozici od 0,1 mm do 40 mm, viz obrázek 2.
Třetí a velmi důležitou vlastností kulového mlýna, která má také velký vliv na výsledek mlecího procesu, je výkon mlýna. V závislosti na aplikaci by se nádoby měly pohybovat buď pomalu pro šetrné zpracování materiálu, nebo nejčastěji vysokou rychlostí pro účinné mletí. Zde se jako synonymum výkonu často používá maximální rychlost, která se udává jako maximální frekvence nebo maximální otáčky za minutu (ot/min). Smysluplnější fyzikální veličinou než rychlost je zrychlovací síla „g“, která je vyvolána kinetickou energií kulového mlýna. Například u vysokoenergetického kulového mlýnu Emax lze dosáhnout bezkonkurenčního zrychlení 76 g, pokud běží při maximální rychlosti 2000 ot./min.
